Podle obecně přijímaných kritérií mohou být vůně jenom příjemné, protože v opačném případě mluvíme o zápachu. Objektivně určit, co je ještě vůně a co už zápach, však nelze.
Každý z nás má svou specifickou vůni, která může jednoho člověka přitahovat, zatímco na druhého působí nelibě. Naše vůně závisí především na vlastnostech pokožky, způsobu výživy a životních zvyklostech.
Čich patří mezi ty vůbec nejsilnější smyslové vjemy. Mnoho lidí si třeba vybaví určitý zážitek z minulosti právě na základě nějaké vůně. Slavný spisovatel Friedrich Schiller zase potřeboval mít při psaní pootevřenou zásuvku s lehce zahnívajícími jablky.
Individuální preference a módní trendy
Vůně přispívají nejen k celkovému pocitu pohody a klidu, ale současně mohou částečně ovlivnit i naše momentální postoje k určitému člověku. Z reklamních spotů všichni známe scénku s upocenou dívkou, která nečekaně narazí na muže svých snů, ale její šance na úspěch zmaří právě odér z jejího trička.
Každá vůně má i svůj „psychologický profil“. Extrovertně orientovaní lidé dávají přednost lehkým, svěžím a květinovým vůním. Introvertní osobnosti mají v oblibě vůně orientální a balzamické, které pro ně mají jakýsi nádech tajemnosti. Emocionálně nestabilní lidé si vybírají nejčastěji mezi vůněmi květinově aldehydickými, pudrovými. Vyrovnané osobnosti zase preferují tzv. přírodní typy vůní. Jde samozřejmě o orientační poznatky, protože v běžném životě není nikdo pouze extrovertní nebo vyrovnaný. To je také důvod, proč nelze vytvořit parfém pro konkrétní typ osobnosti. Výběr vůně bývá navíc podmíněn také emocemi, asociacemi, životním stylem, stářím, klimatickými podmínkami a řadou dalších faktorů.
Podobně, jako se proměňuje móda v oblasti oblékání, mění se i „módní hity“ v nabídce parfémů. Od vyrobení prvního flakónu Chanel No 5 uplynulo téměř 90 let, takže i historie vůní má už svou tradici a své „klasiky“. K nejčastěji užívaným patří vůně květinové, orientální, chyprové (cypřišové), fougerové (především v pánské kosmetice), citrusové a levandulové.
Jak si správně vybrat
Podle stupně zředění samotné vonné složky rozlišujeme parfém, toaletní parfém, toaletní vodu a kolínskou vodu. Parfém obsahuje 15 až 30 procent vonné složky (je tedy nejsilnějším „nosičem“ vůně, a je proto třeba s ním zacházet opatrněji), toaletní parfém (Eau de parfum) 8 až 15 procent, toaletní voda (Eau de toilette) čtyři až osm procent vonné složky v koncentrovaném lihu. Kolínská voda (Eau de cologne) obsahuje tři až pět procent vonné složky ve zředěném, často 70% lihu.
Při nákupu se rozhodujte podle svého vkusu. Problém bývá často v prezentaci vůně – podle vzorku na vatovém tampónu nebo vstříknutí do krytky spreje mnoho nepoznáte. Navíc, jak už bylo uvedeno, každý člověk má svou vlastní specifickou vůni, takže nedejte na doporučení známého – parfém, který u jednoho člověka voní velmi příjemně, se může na pokožce jiného rozkládat do poněkud odlišné podoby. Doporučuje se tedy nechat na krátkou dobu působit vonnou látku například na zápěstí.
Základní pravidlo: netyranizovat okolí
Parfémem bychom nikdy neměli obtěžovat. Platí tu zásada, že méně je vždy více. V průběhu dne se doporučuje používat lehčí toaletní nebo kolínské vody. Pro parfém jsou vyčleněny spíše výjimečné a slavnostní příležitosti. Také je vhodné volit vůně s ohledem na roční období. Pro teplé letní dny jsou jako stvořené svěží květinové, případně citrusové vůně a jejich četné modifikace. V chladných ročních obdobích se naopak uplatní těžší balzamické i orientální typy vůní.
Parfém se nanáší na místa, kde je pod pokožkou nejvíce vlásečnic, tj. do loketního důlku, ale i do podkolení – zde je pokožka nejteplejší, a vůně parfému se proto nejlépe rozvine. Nanáší se také na vlasy, těsně nad pokožku. Mimořádně dobře vyniká parfém na oděvech z přírodních materiálů a na kožešinách. Nedoporučuje se ale nanášet ho například na bílý a světlý oděv, zejména ne na přírodní hedvábí.